Leden 2012

Zana: "jak doháním Damiana"

12. ledna 2012 v 17:40
Už je mi víc než 7 měsíců a rostu a rostu.Mám obří tlapy(větší než Damían) a si budu prý takovej velkej buldozer.Přes prsa jsem taky řádně vyvinutá,prostě baba.
Taky jsem s dovršením půl roku začala hlídat,někdy to všechny až mrzí,jak jsem pozorná a zodpovědná. Třeba včera v noci jsme "kecali" s jedním klukem ze vsi (pravda skoro celou noc),ale to jsem slyšela jen samé :"Zana ticho, pojď domů, pojď na pelíšek, ticho....!!! Já za to nemůžu, jsem prostě hlídací a nic mi neunikne,musím hlídat i za Damiana,kterej v noci rád spí. Zase má hlídku ráno, když si předáme službu s paničkou.To ona vstává a říká:" Zana domů,teď už budu hlídat já." To je teprve pro mě pokyn,že můžu do pelíšku a spát. Damík hlídá s ní a já můžu konečně usnout.
Taky už někdy Damiana přeperu -jsem ostrá a tvrdá.Damík mě sice asi ještě trochu šetří a když vytuší,že mám skoro navrch,tak mně ještě dá najevo převahu. Ale jak dlouho?
A rychlejší jsem určitě.Damíkovi trvá,než nabere rychlost,ale já mám rychlej start. Hlavně na kočky,což mi hodně vyčítají. Od Damiana jsou zvyklí,že je nehoní,ale klidně s nima spí na gauči, což já snáším jen kvůli paničce. Ale jak u toho není panička,jdu po nich.To se jim vůbec nelíbí.Alespoň vymámím nějaké odměny,když poslechnu a neterorizuju ty malé chlupaté koule.
Jsme prostě každej jinej. Tak už to bývá,proto se máme rádi. Protiklady se přitahují. Já jsem přísná ženská a Damík hodnej chlap.